• KDY A JAK KRMIT KONĚ

    Není pochyb o tom, že správná výživa koní je nezbytná pro normální růst, výkonnost i reprodukci. Koně by měli dostávat krmivo s dostatečným, ale ne nadměrným, obsahem potřebných živin. JAK a KDY je kůň krmen, může být stejně důležité jako to, čím je kůň krmen.

    K zajištění optimální výživy koně často nestačí pouze zajistit odpovídající krmnou dávku vhodnou pro konkrétního koně. Je potřeba se zamyslet i nad způsobem krmení, počtem a rozložením jednotlivých krmných dávek během dne.

    Mají-li koně příležitost, budou pasením trávit asi 60 % dne.

    Počet a načasování krmení

    Koně jsou přirozeně pastevní zvířata, která mohou trávit až 60 % svého času příjmem potravy, tedy pasením. Podle pozorování koní v přirozených podmínkách se fáze pastvy a odpočinku střídá tak, že fáze pastvy jsou odděleny maximálně dvěma nebo třemi hodinami bez pasení. Pokud jsou domácí koně chováni na pastvině, většina z nich se začne chovat přirozeně podle popsaného modelu pasení. Většina koní má však omezený přístup k pastvě a své potřeby živin získávají ze sena a jádra, které jim podává člověk.

    Koně mají relativně malý žaludek a jejich trávicí trakt je anatomicky uzpůsoben k přijímání více malých dávek potravy během dne. Jejich fyziologickým potřebám tedy samozřejmě nejvíce vyhovuje možnost celodenní pastvy, kterou si dle potřeby regulují, přijímají potravu cca 12-14 hodin s krátkými přestávkami, a k tomu (je-li to potřeba) ideálně menší porce jádra ve více denních dávkách. 

    Koním ustájeným ve stájích se krmivo podává pouze dvakrát nebo třikrát denně. Tento způsob krmení může být pracovně efektivní, ale nemusí být pro koně nejlepší, zejména pokud dostávají velké množství jádra v jedné dávce a jen menší porci sena. Je vysledováno, že koně ustájení ve stáji stráví aktivním příjmem potravy pouze 2-4 hodiny denně (doba záleží především na složení celkové krmné dávky a poměru objemného a jadrného krmiva), což je v porovnání s 12-14 hodinami jejich pastevně ustájených kolegů žalostně málo.

    Koncentrovaná krmiva je lépe krmit až po podání objemného krmiva v podobě sena nebo píce.

    Jaká jsou rizika

    Jak jsme již psali – koně, kteří mají jen minimální (v horším případě žádnou) možnost pobytu ve výběhu s pastvou, logicky stráví méně času žraním než koně na pastvinách. Pokud nemají během dne dostatečný přísun objemného krmiva, může to být (v kombinaci s nudou,  stresem ze samoty a nedostatku pohybu) příčinou rozvoje žaludečních vředů. Kromě toho mohou mít tito koně větší sklon k rozvoji nežádoucího stereotypního chování.

    Je opravdu důležité, aby v krmné dávce boxově  ustájených koní bylo více objemného krmiva, aby se čas, který stráví žrádlem prodloužil.  

    Dostatek sena či jiného objemného krmiva je také nezbytný pro dostatečný přísun vlákniny, která je nepostradatelná pro zdravé a fungující zažívání. 

    Vysoký příjem jádra a průmyslových krmiv bohatých na škrobové látky ve velkých dávkách může zvýšit riziko poruch trávení. Nadměrný příjem škrobů je považován za jednu z příčin vzniku koliky u koní. Také nadbytečný příjem minerálních látek a stopových prvků obsažených v různých krmných doplňcích může mít negativní vliv na látkový metabolismus koně a zatěžovat trávení.

    Praktické tipy

    Jak tedy krmit, aby to bylo pro koně co nejlepší?

    1. První, co kůň dostane, je vždy seno. Žvýkání sena nastartuje trávení, kůň začne slinit, což je zcela zásadní. A trochu se zasytí, takže následně podané jádro by neměl tolik hltat. U koní, kteří mají tendenci i po sežrání určitého množství sena svou porci jádra „vdechnout“ je jednou z možností přimíchání řezanky. Ta hltání neumožní, kůň musí opravdu poctivě žvýkat a zpomalit. Pomalejší příjem jádra a lepší žvýkání podpoří také to, že krmení necháme suché, pokud to jde. Rozmočené granule nebo müsli, ze kterého je skoro kaše, samozřejmě umožní koni rychleji žrát a nenutí ho žvýkat.
    2. Pokud je nutné koním podávat velké množství jádra, třeba u koní v těžké zátěži, rozdělte denní množství do nejméně tří denních dávek. Vyvarujte se zkrmování více než 2,5 kg jádra na jedno krmení. Jednotlivé dávky by měly mít rozestup alespoň 3 hodiny.
    3. Také u krmení senem je vhodné více menších porcí denně. Stálá dostupnost sena může zvýšit množství času stráveného krmením a snížit množství času stráveného méně žádoucími činnostmi. Umístění sena do sítě na seno omezí plýtvání a prodlouží dobu konzumace sena.
    4. Koně mají rádi pravidelnost. Pokud budete dodržovat alespoň přibližně časy a režim krmení tak, aby nedocházelo k dlouhým „hladovým“ pauzám, trávicí soustava vašeho koně vám poděkuje 🙂
    5. U špatně krmitelných koní zkuste nabízet čerstvou píci, případně zkuste seno plně či z části nahradit senáží.

    Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.

    360x360 AD
    Back to top